Čeleď. Brutnákovité Boraginaceae
Popis: Dvouleté byliny, které v prvním roce vytvářejí pouze sterilní přízemní listové růžice. Lodyha přímá 30-60 (90) cm vysoká a pokrytá měkkými chlupy. Listy přízemní růžice dlouze řapíkaté a eliptické. Horní listy přisedlé, oboustranně chlupaté. Květenstvím jsou vijany tvořené až 20 jednoduchými větvemi s jedním listencem na horních větvích a až 3 listenci na spodních. Kališní cípy podlouhlé, na vnější straně s jemným ochlupením a na vnitřní lysé. Koruna nálevkovitá, tmavě červená až fialová. Tyčinky srůstají s korunní trubkou asi do ½ její délky. Tvrdky jsou tvořeny čtyřmi rozpadavými plody s výrůstky. Vůně rostlin připomíná myšinu.
Ekologie: Často roste na druhotných stanovištích, rumištní lokality, okraje polí a komunikací, na náspech apod. Nejčastěji se vyskytuje v termofytiku (oblast s výskytem teplomilných rostlin) Ve Slešťůvce se s ní setkáme na Slunných loukách.
Význam: Po požití dobytkem byly pozorovány otravy. Protože uvnitř každého květu je bázi plodolistů (pestíků) vytvořen prsténčitý val, na kterém je vylučován nektar, jsou rostliny hojně navštěvovány motýly. Užanka lékařský je živnou rostlinou pro tesaříka kozlíčka kovolesklého Phytoecia coerulescens.
Ohrožení a stupeň ochrany: Taxon není v ČR chráněn, avšak ve Slešťůvce jsme zaznamenali jen několik málo rostlin, plně si zde zaslouží ochranu, a proto následuje naše logo:
Období kvetení: V. – VII. měsíc
Hlavní literární zdroje:
Sutorý K. (2000): Cynoglossum L. – užanka. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, p. 242–245, Academia, Praha.
Kaplan Z., Danihelka J., Chrtek J jun., Kirschner J., Kubát K., Štech M. et Štěpánek J., (eds) (2019): Klíč ke květeně České republiky [Key to the flora of the Czech republic]. Ed. 2, p. 814, Academia, Praha.
Jahodář L. (2018): Rostliny způsobující otravy. Ed. 1, p.59, Karolinum, Univerzita Karlova, Praha