Diana Skalníková
Čeleď: Bobovité – Fabaceae
Popis: Keř nebo strom o velikosti 2-25 m. Opadavý. Letorosty lysé nebo olysalé, borka hluboce brázditá, v mládí hnědá později šedne. Na větvích výrazné trny. Listy řapíkaté, lichozpeřené, se 4-10 jařmy. Lístky jsou vejčité, celokrajné, velké 4 cm. Kvete převislými hrozny, ty jsou složené z květů typických pro bobovité, velké 1-2 cm. Pavéza je bílá nebo narůžovělá a se zelenou skvrnou, na bázi žlutá. Plodem je hnědý lusk, zpravidla osmisemenný a vytrvává na rostlině až do jara.
Ekologie: Světlomilná dřevina, je nenáročná na půdu i na vlhkostní podmínky, ale preferuje vápenné podklady. Roste na okraji lesů, podél cest a díky své odolnosti k znečištění, mechanickému poškození a zasolení bývá velmi často vysazován ve městech. Ve Slešťůvce se nachází např. nad kapličkou v úvozech. V evropských podmínkách se jedná o invazivní druh a v minulosti vytlačil původní vegetaci na mnoha místech. Díky vlastnostem jako je silné zmlazování a obrovská vitalita je velmi náročné tento druh odstranit. Navíc má trnovník akát toxické účinky a to především díky kořenům, které vylučují toxické látky do svého okolí a zabraňují tak růstu jakýchkoliv rostlin přirozeně rostoucích v ČR. Výjimkou je bez černý (Sambucus nigra) a vlaštovičník větší (Chelidonium majus), se kterými akáty tvoří neproniknutelné porosty.
Význam: Jedná se o jedovatou rostlinu, ovšem květy i větvičky jsou léčivé. Primárně sem byl dovezen jako medonosná rostlina, neboť akátový med je považován za nejlepší a nejléčivější. V zahradní architektuře je využíván pro své dekorativní olistění a také především pro své velmi nápadně vonné květy. Akátové dřevo je vhodné pro výrobu nábytku, člunů i např. ve stavebnictví. Stejně jako všichni zástupci z čeledi bobovité má trnovník akát na kořenech nitrogenní hlízkovité bakterie, které na sebe dokážou poutat vzdušný dusík a přeměňovat ho na organické formy využitelné pro rostliny.
Ohrožení a stupeň ochrany: taxon není zákonem chráněný
Období kvetení: V – VI
