Karel Babíček
Čeleď: Pryšcovité Euphorbiaceae
Popis: Pryšec chvojka je vytrvalé trsnatá bylina. Lodyhy přímé, 15—40 cm vysoké, nevětvené, hustě listnaté. Listová čepel čárkovitá až čárkovitě obkopinatá, často na okrajích podvinutá, na vrcholu tupá nebo krátce špičatá, na bázi nezúžená, přisedlá, celokrajná. Listy na postranních větvích čárkovité až vláskovité, nápadně hustě nahloučené. Podpůrné listeny lichookolíků podobné listům lodyžním. Složené vrcholičnaté květenství u pryšců se nazývá cyathium a je tvořeno jedním samičím květem na stopce, kolem něhož roste obvykle pět samčích květů. Je obklopeno listenci. Cyathia v koncových i úžlabních lichookolících zpravidla s 10—15 větvemi dále rozvětvenými. Zákrovní listence vidlanů široce ledvinitě vejčité, žlutavé, za plodu zpravidla načervenalé. Žlázky půlměsíčité, dvourohé, voskově žluté, později hnědé až hnědočerné. Tobolky kulovité, hluboce brázdité, zvláště na kýlech jemně bradavčité. Semena vejcovitá, hladká, šedá až šedohnědá.
Ekologie: Druh široké ekologické a cenotické amplitudy. Meze, křovinaté stráně, kamenité pastviny, úhory, lesní lemy, písčiny, podél komunikací, poloruderální stanoviště. Velmi dobře snáší sucho. Ve Slešťůvce roztroušeně na úbočích žlebů a podél přístupové pěšiny ke kapličce. Na Slunných loukách místy vytváří hustější pokryv. Rostliny pryšce jako mezihostitelé jsou často napadány obzvláště na sklonku jara rzí hrachovou Uromyces pisi-sativi, která způsobuje naprostou změnu vzhledu rostlin.
Význam: Rostliny po poranění roní bílý latex, který způsobuje podráždění kůže a sliznic. Při zasažení oka může způsobit i slepotu. Po vnitřním požití vyvolá zánět žaludku, střev a silný průjem. Je potencionálním karcinogenem. Vzácně se využíval v lidovém léčitelství.
Ohrožení a stupeň ochrany: Ve Slešťůvce hojně na Slunných loukách. Taxon patří mezi hojně rozšířené rostliny a není chráněn
Období kvetení: IV. – VI. měsíc
Hlavní literární zdroje:
Chrtek J. & Křísa B. (1992): Tithymalus Gaertner – pryšec. – In: Hejný S., Slavík B., Kirschner J. & Křísa B. (eds), Květena České republiky 3, p. 321–346, Academia, Praha
Kaplan Z., Danihelka J., Chrtek J jun., Kirschner J., Kubát K., Štech M. et Štěpánek J., (eds) (2019): Klíč ke květeně České republiky [Key to the flora of the Czech republic]. Ed. 2, p. 580-588, Academia, Praha.
Jahodář L. (2018): Rostliny způsobující otravy. Ed. 1, p. 172-175, Karolinum, Univerzita Karlova, Praha