Slešťůvka – významný krajinný prvek

Slešťůvka též Slestůvka či U Kamene je stále jedno a totéž místo rozprostírající se na jižním okraji našeho města souběžně se silnicí do Hvozdce. Od ní se nenáročnou procházkou po travnaté pěšince dostanete ke kapličce Panny Marie zbudované v roce 1896 nadučitelem Janem Dvořákem za uzdravení z vážné nemoci. Obraz „Lukášské madonny“ byl v devadesátých letech 20. století poškozen a je nyní uložen na faře.

U kapličky se místní věřící setkávají při májových pobožnostech. I přes intenzivní zemědělskou činnost v blízkém okolí je zdejší studánka stále zdrojem osvěžující pitné vody splňující všechny hygienické parametry. Ze studánky s vydatností pramene od 6 do 12 litrů za minutu i z přilehlého pramene a mokřadu vyvěrá bezejmenný potůček, který bývá též někdy nazýván Slešťůvkou.

Niva podél toku vytváří vhodné podmínky pro vlhkomilnou květenu, zatímco po obou stranách na přilehlých svazích nacházíme suchomilnou vegetaci. Především přičiněním některých místních občanů se podařilo zabránit zřízení skládky odpadů v této lokalitě. V součinnosti s odborem životního prostředí se jim podařilo zařadit Slešťůvku do programu ochrany přírody jako významný krajinný prvek (VKP).  A již v roce 2007 se v místním Zpravodaji dočítáme, že v září a říjnu téhož roku zde pracovní skupina obce prováděla odstraňování náletových keřů, porostů, vyklízela obrovské množství nashromážděných odpadků, zatravňovala poškozené plochy i s využitím finanční podpory poskytnuté odborem životního prostředí. Ve spolupráci s oddělením péče o přírodu a krajinu byly dosazeny původní odrůdy jabloní, byl proveden pomologický průzkum a vybudovány menší tůně. Rovněž byla opravena kaplička. Přestože Slešťůvka byla v minulosti využívána jako jabloňový sad, sekla se tráva, sloužila jako zdroj pitné vody a probíhaly u kapličky náboženské obřady, přetrvává zde právě v důsledku antropogenních aktivit tolik druhové živočišné a rostlinné pestrosti.

I přes pravidelnou péči a každoroční sečení travnatých porostů, jsou zde místa, kde je vinou invazních rostlin utlumena druhová pestrost ostatní vegetace. Expanzivní dřeviny svým rozrůstáním narušují typický vzhled lokality a ohrožují biodiverzitu. Ochrana rostlin a živočichů bez péče o přírodní celky nemá smysl. Každý z nás má na úbytku druhů svůj podíl. Nikdo však nedokáže odhadnout, co se tady vlastně děje, když ani pořádně nevíme, co vše a jak zde roste a žije. Nejen rozsáhlejší poznání jednotlivých druhů rostlin a živočichů, znalost jejich vztahů a vytváření podmínek pro jejich přežití, ale i předání této štafety následujícím generacím je smyslem naší existence.