Karel Babíček

Ve školních letech zanícený biolog durellovského typu. Brouci, motýli, rostliny a jiná havěť ho přivedly k zájmu o biologii a zřejmě různá vítězství v okresních či krajských kolech biologických olympiád zapříčinila přijetí jinak průměrného studenta na gymnázium. Na vysoké veterinární škole zase studentská vědecká síla na katedře parazitologie trávila dny s mikroskopem. Avšak ne zcela nezištně, protože pravidelný drobný měsíční příjem na katedře a větší za studentskou vědeckou činnost rozhodně studenta potěšil. Po pětileté terénní veterinární praxi proběhlo dvacet let ve veterinárním výzkumném ústavu. Po sametové revoluci dokončeno doktorandské studium v oborech invazních chorob a farmakologie. Patologie, parazitologie, toxikologie – šéfování, tisíce stran studií a článků, na které už dávno zapomněl, leží někde v tajemnu farmaceutických firem. A po padesátce ještě malá veterinární ordinace, poté větší klinika s prima mladou zanícenou partou, která se dále a bez něj samostatně rozvíjí.

A nyní, jaká slast důchodce vrátit se senilně do školních let, znovu se nechávat unášet tou havětí. Neskuhrám, jak bylo v mládí dobře, raději s mladými něco dělám, moc jsem se od nich naučil.

Už jsme přírodu natolik zničili, že toho na ochraňování mnoho nezbývá. Takže udržet stávající a znovu začít tvořit novou.

Radoslav Patočka

Lukáš Pich

Jan Barnet

Diana Skalníková

Jsem si jistá, že zájem o rostliny ve mně vzbudila moje maminka Jana,  ještě když jsem byla malé dítě. Maminka trávila hodně času na zahrádce, já samozřejmě s ní a zůstalo mi to dodnes. Po gymnáziu jsem se rozhodovala, kam jít na vysokou. Bylo mi od začátku jasné, že chci studovat a dělat něco, co bude tvůrčí, a taky takový obor, jehož náplní budou hlavně rostliny. Vybrala jsem si tedy Zahradní a krajinářské realizace na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity. Obor mi nabídnul ještě širší pohled na tuto problematiku a já se tak stala nadšencem do všeho, co znamená příroda a její ochrana.

Od malička žiji ve Veverské Bítýšce a okolí našeho města mi přijde velice významné, neboť se zde nachází velké množství rostlinných i živočišných druhů. Navíc jsem díky školním projektům a pracím prozkoumala okolí z dalších možných perspektiv (pedologie, geologie, fytocenologie, krajinná analýza, atd). Zjistila jsem, že toto území je významné i z hlediska přírodě blízkých společenstev, kterých tu máme poměrně dost a taková území je třeba chránit. Lidé odjakživa mají tendenci   zasahovat do přírody, ovšem já bych chtěla zasahovat užitečným způsobem. Tvorba zahrad plných zeleně mi přijde v dnešní době betonové velice důležitá. To samé platí o krajinářství. Zvířatům i rostlinám krademe jejich životní prostor a máme pocit, že člověk je pánem všeho, především Země.

Tvorba této naučné stezky je prvním větším projektem, kterého se účastním a naplňuje mou představu o ochraně zajímavých míst, kterým Slešťůvka bez pochyby je i přesto, že je velice antropicky ovlivněná. Je to místo, kam chodí desítky lidí za den a jen málo kdo ví, jak významné území navštěvuje.