Čeleď: Mákovité Papaveraceae
Popis: Vytrvalé byliny. Celá rostlina je proniknuta mléčnicemi, které roní oranžové mléko – latex. Větvené lodyhy až 100 cm vysoké. Dolní listy dlouze řapíkaté, horní krátce. Čepel jednoduše až přetrhovaně lichozpeřená. Lístky vejčité, laločnatě vroubkované, terminální lístek 3laločný. Květenství je okolík 2-6 květy. Kalich 2listý, žlutý, žlutozelený, ochlupacený, prchavý (opadává v průběhu kvetení). Čtyři žluté korunní lístky. Tyčinky jsou s kyjovitě ztlustlými nitkami, žluté. Tobolky mají dvě chlopně, které se otevírají odspodu. Černá semena s bílý, přívěskem.
Ekologie: Návsi, zahrady, rumiště, okraje cest, na vlhkých a dusíkem bohatých půdách. Ve Slešťůvce na mnohých místech četný, v křovinách, na úbočích žlebů a úvozů.
Význam: Obsahuje více než 20 alkaloidů. Chelidonin působí sedativně a analgeticky. Berberin stimuluje hladké svalstvo a podporuje tvorbu žluči. Saquinarin je inhibitorem acetylcholinesterázy tj. blokuje přenos vzruchu na nervosvalové ploténce a dále dráždí kůži a poškozuje po zasažení oka rohovku. Nejtoxičtější je chelerytrin, který lokálně dráždí a tlumí dechové centrum. Po požití způsobuje zpuchýřovatění sliznice v ústech a hrdla, krvavé průjmy a nevolnost. Celkově je rostlina považována za středně jedovatou, buněčný jed, neurotoxin a látku dráždící kůži a sliznice. Pozornost si zaslouží i popsané toxické účinky na jaterní tkáň a poškození DNA v kostní dřeni. Karcinogenní účinky nebyly zatím testovány. Droga se používá nejčastěji ve směsích jako spazmolytikum (uvolňuje křeče), cholagogum (povzbuzuje tvorbu žluče) a sedativum (uklidňující prostředek). V lidovém lékařství se používá oranžové „mléko“ k odstraňování bradavic. Naštěstí otravy z předávkování nejsou časté vzhledem k jeho nepříjemné vůni a chuti.
Ohrožení a stupeň ochrany: Taxon není chráněn
Období kvetení: IV. – IX. měsíc
Hlavní literární zdroje:
Kubát K. (1997): Chelidonium L. – vlaštovičník. – In: Hejný S., Slavík B., Chrtek J., Tomšovic P. & Kovanda M. (eds), Květena České republiky 1, p. 493–494, Academia, Praha.
Kaplan Z., Danihelka J., Chrtek J jun., Kirschner J., Kubát K., Štech M. et Štěpánek J., (eds) (2019): Klíč ke květeně České republiky [Key to the flora of the Czech republic]. Ed. 2, p. 383, Academia, Praha.
Jahodář L. (2018): Rostliny způsobující otravy. Ed. 1, p.209-211, Karolinum, Univerzita Karlova, Praha