Bez černý Sambucus nigra L.

Od:

Karel Babíček

Čeleď:  Bezovité Sambucaceae Link                                                                  

Popis: Keře nebo stromy až 10 m vysoké. Větve v mládí lysé s četnými podlouhlými lenticelami. Starší větve s rozbrázděnou tmavě hnědou borkou. Dřevo žlutavé, tvrdé, dřeň bílá. Listy lichozpeřené, krátce řapíčkaté, na okrajích pilovitě zubaté. Po rozemnutí vydávají charakteristický zápach. Květenství chocholičnaté.  Květy tvoří mnohokvěté 3 – 5ramenné ploché vrcholíky, 10-25 cm v průměru a jsou příjemně vonné. Kalich je 0,5 mm dlouhý a trubkovitý. Koruna kolovitá, bílá, tupé korunní cípy v počtu 5. Tyčinky stejně dlouhé jako koruna, prašníky žluté, blizna 3laločná. Plod je 3 – 5semenná lesklá, černá nebo černofialová peckovice. Semena vejcovitá, žlutavá až hnědá.

Ekologie: Lesní lemy, křoviny, podél komunikací, a potoků, na zbořeništích a rumištích. Ve Slešťůvce jej považujeme za extenzívně se rozšiřující dřevinu. Rozrůstá se v Olšině, na úbočích kolem přístupové pěšiny ke kapličce, ve žlebech a úvozech. Je nezbytné jej udržovat výřezem.

Význam: Tvrdé dřevo je odolné proti trouchnivění a využívá se jako tyčovina v zahradách. Bez černý je velmi oblíben v lidovém léčitelství. Sušené květy se přidávají do bylinných čajových směsí proti nachlazení, též do horkého mléka. Čerstvé květy se smaží, připravují se z nich perlivé nápoje. Z plodů se vyrábějí zavařeniny, vína a likéry. Je též využíván farmaceutickým průmyslem – květ je oficiální drogou v Evropském lékopisu. Bez černý je významnou medonosnou rostlinou a zdrojem potravy pro pyložravý hmyz. Listy, nezralé plody a kůra jsou jedovaté a obsahují kyanogenní glykosid sambunigrin, který v závislosti na citlivosti konzumenta může vyvolat průjem a zvracení.

Ohrožení a stupeň ochrany: Bez černý není chráněnou rostlinou

Období kvetení:  VI. – VII. měsíc

 

 

Hlavní literární zdroje:

Chrtek J. (1997): Sambucus L. – bez. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Tomšovic P. (eds), Květena České republiky 5, p. 503–507, Academia, Praha.

Kaplan Z., Danihelka J., Chrtek J jun., Kirschner J., Kubát K., Štech M. et Štěpánek J., (eds) (2019): Klíč ke květeně České republiky [Key to the flora of the Czech republic]. Ed. 2, p. 943-944, Academia, Praha.

Jahodář L. (2018): Rostliny způsobující otravy. Ed. 1, p.293–295, Karolinum, Univerzita Karlova, Praha

 

Více na Pladias.cz

Více na Botany.cz