Diana Skalníková
Čeleď: Ocúnovité Colchicaceace
Popis: Vytrvalá, hlíznatá rostlina vysoká asi 20–45 cm. 1–6 květů bledě fialové barvy (někdy i bílé) vykvétá v pozdním létě nebo na podzim. Trubka může mít až 30 cm, nad zemí je vidět pouze 5 – 15 cm. Tyčinek je 6, 3 čnělky jsou volné. Na jaře se vytvářejí hustě olistěné lodyhy se semeníkem, v létě po dozrání rostlina zatahuje. Listy jsou široce kopinaté, mohou být 20–50 cm velké a 2–6 cm široké, jsou celokrajné a lysé. Plodem je tobolka.
Ekologie: V ČR roste na vlhkých podhorských loukách, olšinách, lužních lesích. Ve Slešťůvce je tento druh poměrně rozšířen a tvoří jednoznačně obrovskou roli v podzimním i jarním aspektu. Největší výskyt je na polostinných svazích Horního žlebu, na úbočí podél přístupové cesty ke kapličce a v Jabloňovém sadu.
Význam: Ocún jesenní je prudce jedovatý, obsahuje více než 20 druhů alkaloidů (kolchicin a jeho deriváty). Stejně jako u dalších jedovatých rostlin při vhodném dávkování může být použit pro léčebné účely, především pro léčbu dnavých záchvatů, má cytostatické účinky. V okrasných zahradách je tato rostlina ceněná pro pozdní dobu květu. Může být zaměněn s listy medvědího česneku (Allium ursinum) – ale ocún po česneku nevoní, tvar listů i lodyhy je jiný. Dále může být zaměněn za ocúnovec jarní (Bulbocodium vernum), ovšem jeho výskyt v ČR není doložen.
Ohrožení a stupeň ochrany: V ČR je označován jako málo dotčený druh. Výskyt ve Slešťůvce je poměrně hojný, přesto je třeba taková stanoviště chránit.
Doba květu: IX. – XII.
Hlavní literární zdroje:
Kaplan Z., Danihelka J., Chrtek J jun., Kirschner J., Kubát K., Štech M. et Štěpánek J., (eds) (2019): Klíč ke květeně České republiky [Key to the flora of the Czech republic]. Ed. 2, p. 163, Academia, Praha.
Hrouda L.(2013): Rostliny luk a pastvin. Ed. 1, p. 326-327, Academia, Praha.