Okáč poháňkový Coenonympha pamphilus (Linnaeus, 1758)

Jan Barnet

Čeleď : Babočkovití (Nymphalidae) Podčeleď: Okáčovití (Satyridae)

Popis: Rozpětí křídel 23 – 33 mm. Křídla jsou svrchu okrově zbarvená. Přední pár má z lícové strany jedno malé černé očko, z rubu je očko větší s bílým středem a žlutým lemem. Housenka je zelená s podélnými pruhy a na zadní straně těla má vidlici. Dospělce lze zaměnit s podobným okáčem stříbrookým (Coenonympha tullia), který má očka i na rubu zadních křídel, je kriticky ohrožený a v ČR se vyskytuje pouze na Třeboňsku, Šumavě a v Novohradských horách.

Bionomie: Obývá západopalearktický areál. Vyskytuje se na travnatých loukách všeho druhu. Dokáže žít i na intenzivně pěstovaných krátkostéblých travních kulturách, kde je minimální biodiverzita bylinného patra. Samičky kladou vajíčka jednotlivě na stébla trav. Housenky se živí na kostřavě, lipnici, psinečku a dalších travách. V nížinách má 2-3 generace ročně, které se mohou překrývat. Některé housenky letní generace se zakuklí a dokončí vývoj ještě na podzim, většina však přezimuje do jara následujícího roku. Pokud je během zimy mírné počasí, může housenka přijímat potravu a nemá tak pravou diapauzu. Dospělci létají od dubna do září. Samice se páří většinou jedenkrát v životě. Samci střídavě hlídají malá teritoria u nápadných bodů (keře, vyšší trsy trav) s aktivním patrolováním.

Význam: Opyluje květy bylin a keřů.

Ohrožení a stupeň ochrany: Díky široce rozšířeným živným rostlinám a schopnosti přežívat i na krátkých intenzivně obhospodařovaných trávnících je okáč poháňkový v ČR hojně rozšířený kromě nejvyšších hor. Setkáváme se s ním Slešťůvce na všech osluněných místech nejen na Slunných loukách. Okáč poháňkový není zatím ohroženým druhem v naší přírodě.

Zajímavosti: V sedu skládá křídla vždy k sobě, je tudíž nejčastěji zachycen z boku.

Letová perioda: