Čeleď: Jitrocelovité Plantaginaceae
Popis: Vytrvalá, trsnatá, 5—15 cm vysoká rostlina. Lodyhy z oddenku vyrůstající kruhovitě až rozprostřeně, v přízemní části jsou zdřevnatělé a hustě chlupaté, často nafialovělé. Sterilní lodyhy jsou poléhavé až plazivé, květonosné vystoupavé. Listy vstřícné, dolní jsou obkopinaté (ve spodní třetině nejužší tj. obráceně kopinatý) s krátkým řapíkem, ostatní listy jsou přisedlé, podlouhlé až čárkovitě kopinaté a po okraji vroubkované až pilovité, obvykle podvinuté, na vrcholu tupě špičaté až špičaté, oboustranně krátce (na rubu výrazně hustěji) chlupaté. Květenství je hrozen. Dlouhé stopky nesoucí hroznovité květenství vyrůstající z úžlabí listů a shodně postranní jsou obvykle vstřícné nebo i přeslenité, chlupaté. Postranní stopky jsou za rozkvětu velmi krátké, později během dozrávání plodů se prodlužující. Listeny čárkovité až čárkovitě kopinaté, celokrajné, vně a po okraji krátce chlupaté. Květní stopky 2—5 mm dlouhé, chlupaté s kupředu obloukovitě zahnutými chlupy, kratší než listeny. Kalich výrazně asymetricky 5četný, na bázi krátce srostlý, kališní cípy čárkovitě podlouhlé, lysé nebo jen po okraji roztroušeně chlupaté, zadní cíp velmi drobný, přední 2 cípy nejdelší. Koruna 5—8 mm v průměru, světle modrá nebo růžovofialová, korunní cípy tmavě modře žilkované. Tyčinky kratší než koruna, prašníky a horní část nitek modré, nitkovitá čnělka za plodu delší než tobolka. Tobolky v obrysu široce eliptické, z boku výrazně zploštělé, po okraji kýlnaté, na vrcholu s velmi mělkým zářezem až uťaté, vždy lysé s výraznou žilnatinou. Semena plochá, v obrysu eliptická, 0,9—1,2 mm dlouhá, hladká, žlutohnědá.
Ekologie: Výslunné xerotermní stráně (suché a teplé), stepi a lesostepi, pastviny, suché louky a meze, písčiny. Suchomilný a světlomilný druh rostoucí na mělkých, lehkých, minerálně bohatých, často vápnitých, středně humózních, štěrkovitých, písčitých či sprašových půdách, na bazických až neutrálních podkladech. Ve Slešťůvce rozkvétá tato nevšední rostlina na úbočí podél přístupové pěšiny ke kapličce a na Slunných loukách.
Význam: Středověké herbáře přisuzují rozrazilům dalekosáhlé účinky, avšak současný náhled je mnohem skeptičtější. Byl obdobně jako jiné druhy rozrazilů používán ponejvíce v čajích při nachlazení. Toxicita se u tohoto druhu zřejmě nesledovala. Občasný zájem při studiu fytofarmak vzbuzoval příbuzný druh rozrazil lékařský, který je netoxický, ale i jeho léčebné účinky nepotěší.
Ohrožení a stupeň ochrany: Podle Červený seznamu 2017 (národní kategorie ohrožení): C4a – vzácnější taxon vyžadující pozornost.
U nás ve Slešťůvce si jistě zaslouží ochranu nejvyšší. Často se stávalo, že na úbočí podél přístupové pěšiny bylo opakovaně koseno dříve než rostliny vysemenily.
Období kvetení: IV. – VI. měsíc
Hlavní literární zdroje:
Hrouda L. (2000): Veronica L. – rozrazil. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, p. 355–397, Academia, Praha.
Kaplan Z., Danihelka J., Chrtek J jun., Kirschner J., Kubát K., Štech M. et Štěpánek J., (eds) (2019): Klíč ke květeně České republiky [Key to the flora of the Czech republic]. Ed. 2, p. 830-844, Academia, Praha.
Dobrucka, R., Szymanski, M. & Przekop, R. The study of toxicity effects of biosynthesized silver nanoparticles using Veronica officinalis extract. Int. J. Environ. Sci. Technol. 16, 8517–8526 (2019). https://doi.org/10.1007/s13762-019-02441-0