Svída krvavá Cornus sanguinea

Od:

Čeleď: Dřínovité Cornaceae 

Popis: Nejčastěji keřovitá forma, někdy menší stromy dosahující výšky 2 až 5 (7) metrů. Mladé nazelenalé letorosty se postupně zbarvují tmavě červeně až hnědočerveně, chlupaté, bradavičité. Starší větévky hnědé a lysé, na borce podlouhlá políčka. Listy krátce řapíkaté, vstřícné, čepel eliptická až vejčitá, na bázi oblá až klínovitá a vrcholu zašpičatělá. Na rubu listů roztroušeně jednoduché chlupy. Květenství 3-5 cm v průměru. Ochlupacené květní stopky jsou až 7 mm dlouhé. Kališní cípy do 1 mm, přibližně vejčitě trojúhelníkové, korunní lístky bílé, podlouhle kopinaté, z vnější strany ochlupacené, na líci lysé. Tyčinky poněkud kratší než korunní lístky, čnělka válcovitá a pod bliznou kyjovitá. Květy po rozetření ostře páchnou. Plod je kulovitá peckovice, modročerná až černá, velikost 6-8 mm, bělavě tečkovaná, nepříjemně hořká, pecka kulovitá a žebernatá.

Ekologie: Často roste na mezích, křovinatých slunných stráních, kolem lesů. Ve Slešťůvce ji nacházíme jako součást křovin lemujících přístupovou cestu ke kapličce a Stinnou nivu, v křovinách ohraničujících areál Slešťůvky od okolní orné půdy a je též součástí křovin na Slunných loukách.

Význam: Jako medonosná rostlina je navštěvována hmyzem. Dřevo je tvrdé a vyrábělo se z něj drobné nářadí, hole a galanterní zboží.  Šťáva z plodů sloužila k barvení textilií. Plody se nepovažují za toxické a snad se používaly i přes nepříjemnou chuť jako digestivum. U citlivých jedinců může šťáva působit dráždivě na pokožce. Občasně se používá do živých plotů, avšak jejich údržba je komplikována silnou tvorbou výmlatků a poléhavé větve se též snadno rozrůstají tzv. hřížením.

Ohrožení a stupeň ochrany: V polohách až do 700 m n.m. je poměrně hojně rozšířena a její výskyt není ohrožen.  Vzhledem k četnému výskytu různých morfotypů v rámci jednotlivých druhů a existující hybridizaci s morfologicky podobnými druhy tj. Svídou uherskou Swida hungarica a Svídou jižní Swida australis  mohou spadat některé hybridy mezi chráněné, avšak determinace těchto hybridů je obtížná.

Období kvetení: V. – IV.

 

 

Hlavní literární zdroje:

Holub J. (1997): Swida Opiz – svída. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. et Tomšovic P. (eds), Květena České republiky 5, p. 253–262, Academia, Praha

Kaplan Z., Danihelka J., Chrtek J jun., Kirschner J., Kubát K., Štech M. et Štěpánek J., (eds) (2019): Klíč ke květeně České republiky [Key to the flora of the Czech republic]. Ed. 2, p. 757-758, Academia, Praha.

 

Více na Pladias.cz        

Více na Botany.cz