Čeleď: Běláskovití Pieridae Podčeleď: Bělásci Dismorphiinae Tribus: Gonepterygini
Žluťásek řešetlákový Gonepteryx rhamni (Linnaeus, 1758)
Popis: Rozpětí křídel 52-62 mm. Na předních křídlech u apexu (přední roh, vrchol) je malý a na zadních uprostřed je zřetelný ostrý cípek. Uprostřed obou křídel je malá oranžová skvrna. Barva křídel je u samců intenzivněji citronově žlutá v porovnání se světle zelenou u samic. Housenka je sytě zelená, po stranách bělavá s černými bradavkami na tělních článcích a s krátkými brvami. Kukla zelená s postranním bílým pruhem.
Bionomie: V ČR vcelku rozšířený druh. Obvykle se sním setkáme na okrajích lesů, pasekách, lesních průsecích, lesních cestách, podél vodních toků, v sadech a zahradách. Ve Slešťůvce prolétává po celém areálu na suchých loukách, nad křovinami, v jabloňovém sadu a často je zastihneme v zastíněnější nivě kolem potůčku. Většinou je pouze jedna generace dospělců ročně (monovoltilní). Motýli obou pohlaví se líhnou přibližně ve stejném období. Nepáří se a pouze přijímají potravu hlavně květní nektar. Přezimují v trsech trávy, v keřovitých porostech, ve spadaném listí, v rostlinných zbytcích nebo jen tak na zemi. Délka hibernace (zimního spánku) v průběhu tzv. zimní diapauzy (zpomalení životních pochodů) je závislá na teplotě. Za teplejších zimních dnů se můžeme setkat s létajícími motýly. Žluťásek řešetlákový patří u nás k nejdéle přežívajícím dospělcům (imag). Při zhoršených životních podmínkách např. větrné, deštivé nebo chladné dny snižuje letovou aktivitu a setrvává v klidovém stavu i několik dnů. V jižních zemích bývá pozorována i letní diapauza v horkých dnech. Po přezimování se teprve rozvíjí pohlavní aktivita. Samec se při letu drží v těsné blízkosti za samicí. Ke kopulaci dochází na zemi a trvá až 28 hodin. Vajíčka klade na rub listů. Živnými rostlinami jsou nejčastěji krušiny a řešetláky, vajíčka kladou k pupenům nebo na spodinu listů. Housenky se líhnou za 14 dnů.
- instar (vývojová fáze housenky po vylíhnutí z vajíčka) přebývá na spodině listu a pozorujeme jeho povrchový ořer.
- instar (vývojová fáze housenky po prvním svlékání) přesouvá se na lícní stranu listů a požerem skeletuje list, že zůstává pouze žilnatina
Během vývoje housenky proběhne celkem pět instarů. Vývoj housenky obvykle trvá 4 týdny, ale za zhoršených podmínek může být prolongován na 6-10 týdnů. Poté se housenky kuklí na rubu listů nebo větévek. Kukly opouští dospělí motýli za 15-30 dní.
Význam: Obdobně jako ostatní motýli se podílejí na opylování květů, nikde nebývá přemnožen, i když jeho výskyt u nás je vcelku stabilní na většině území.
Ohrožení a stupeň ochrany: Tento druh není chráněn.
Letová perioda před přezimováním:
Letová perioda po přezimování:
Zajímavosti: Zeleně zbarvené housenky mají tzv. maskovací ochrannou adaptaci, aby splynuly se zelenou barvou živných rostlin. Na bocích mají zesvětleny ty části těla, které jsou při slunečním svitu zastíněny. Tím se stávají nenápadnými všechny oblé plošky a vzniká efekt protistínu. Ztrácí se plasticita těla housenek, které tak splývají opticky s zelení povrchu listů a unikají tak pozornosti predátorů.