Karel Babíček
Fabaceae – bobovité
Vičenec ligrus Onobrychis viciifolia
Popis: Vytrvalé byliny, 30 -60 (100) cm vysoké. Lodyhy přímé, vystoupavé, v dolní části větvené, žebernaté až hranaté, roztroušeně chlupaté. Listy s 7 – 13 páry lístků, na líci zelené, na rubu nasivělé a přilehle chlupaté až lysé, řapíčkaté. Palisty 5-12 mm dlouhé a až 6 mm široké, úzce trojúhelníkovité, hnědé, blanité. Květenství je hrozen složený z 5 -25 (40) květů, zpočátku vejcovitý později válcovitý, 2,5 – 5 cm dlouhý, před rozkvětem přímý, stopky 4 – 14 ( 20) cm dlouhé. Kalich zvonkovitý, chlupatý, cípy úzce kopinaté, k vrcholu až štětinovité, 2,5 – 3 x delší než trubka. Pavéza jasně až karmínově růžová s tmavšími žilkami, vejčitá. Člunek (nejspodnější dva květní lístky) stejně dlouhý jako pavéza. Lusky jednosemenné, půlkruhovité, hnědošedé. Semena elipsoidní až ledvinovitá , 4,2 – 4,5 mm dlouhá, hnědá, písková až olivově zelená.
Ekologie: Ve Slešťůvce poměrně hojně na Slunných loukách. Obecně roste na výslunných pastvinách, sušších loukách, stráních, na náspech, kolem železnic a silnic.
Význam: V 18. a počátkem 19. století již byl využíván jako užitková rostlina. Řadíme jej mezi neofyty tj. rostliny zavlečené v novověku. Původ z jižní a jihovýchodní Evropy. Používá se jako pícnina, lze jej silážovat, sklízí se v době květu, poskytuje 2-5 t/ha. Protože snáší sušší lokality může být vhodnou alternativou pro pěstování pícnin v místech, kde např. vojtěškové plochy nepřinášejí rentabilní výnosy. Nesnáší pastvu. Semena jsou toxická. Pro obsah pylu a nektaru je významnou medonosnou rostlinou. Rovněž je živnou rostlinou pro vývoj motýlů. Chráněný a kriticky ohrožený vymírající modrásek ligrusový (Polyommatus damon) je svým vývojem výlučně vázán na tento rostlinný druh.
Ohrožení a stupeň ochrany: Rostlina není chráněna
Období kvetení: V. – VII. měsíc
Hlavní literární zdroje:
Chrtková A. (1995): Onobrychis Mill. – vičenec. – In: Slavík B., Smejkal M., Dvořáková M. et Grulich V. (eds), Květena České republiky [The flora of the Czech republic] 4, p. 513–516, Academia, Praha.
Kaplan Z., Danihelka J., Chrtek J jun., Kirschner J., Kubát K., Štech M. et Štěpánek J., (eds) (2019): Klíč ke květeně České republiky [Key to the flora of the Czech republic]. Ed. 2, p. 427, Academia, Praha.