Pryskyřník hlíznatý Ranunculus bulbosus

Od:

Čeleď: Pryskyřníkovité Ranunculaceae                                                       

Popis: Vytrvalé byliny. Lodyha přímá, chlupatá, vysoká 15—40 cm, v přízemní části je ztlustlá a přechází v kulovitou hlízu o průměru 0,5—3,5 cm, v horní části se lodyha větví. Přízemní listy široce pochvaté, dlouze řapíkaté, čepel hluboce 3-dílná s listovými úkrojky 3-klanými, které jsou ve vrcholové části hluboce zubaté, řapík 10-15 cm dlouhý a hustě chlupatý. Střední a horní lodyžní listy jsou krátce řapíkaté až přisedlé, dřípené v kopinaté úkrojky, všechny listy po obou stranách hustě chlupaté. Květní stopky mělce rýhované s hustými přitisklými chlupy. Květy leskle zlatožluté s lysými široce vejčitými korunními lístky. Kališní lístky vejčité, 5—6 mm dlouhé, zašpičatělé, na vnější straně hustě dlouze chlupaté, nazpět sehnuté a ke květní stopce přitisklé. Nažky okrouhle vejcovité, 2,5—3,5 mm dlouhé, hladké, s úzkým světlým lemem a s krátkým zakřiveným zobánkem.

Ekologie: Suché louky, výslunné stráně na hlinito-písčitých půdách i na vápnitých spraších. Ve Slešťůvce nejvíce roste podél přístupové pěšiny ke kapličce v její střední části.

Význam: Obdobně jako ostatní druhy pryskyřníků obsahují všechny části rostliny jedovatý protoanemonin, který má silný dráždivý účinek. Na sliznicích a pokožce způsobuje pálení a po delší expozici i puchýře. Je silně toxický pro ryby a vývojová stádia obojživelníků. U dobytka se otrava projevuje nejčastěji průjmem. Mléko krav je hořké.

Ohrožení a stupeň ochrany: Tento druh není zákonně chráněn.

Období kvetení: V. – VII. měsíc

 

 

 

Hlavní literární zdroje:

Křísa B. (1988): Ranunculus L. – pryskyřník. – In: Hejný S., Slavík B., Chrtek J., Tomšovic P. & Kovanda M. (eds), Květena České socialistické republiky 1, p. 425–446, Academia, Praha.

Kaplan Z., Danihelka J., Chrtek J jun., Kirschner J., Kubát K., Štech M. et Štěpánek J., (eds) (2019): Klíč ke květeně České republiky [Key to the flora of the Czech republic]. Ed. 2, p. 363-369, Academia, Praha.

Jahodář L. (2018): Rostliny způsobující otravy. Ed. 1, p.277–279, Karolinum, Univerzita Karlova, Praha

 

Více na Pladias.cz

Více na Botany.cz