Chcete vědět více?
Naučná stezka – poznávání a ochrana přírody
Hadinec obecný Echium vulgare L.
Dvouleté až vytrvalé byliny. Lodyha přímá, jednoduchá, obvykle 30-90 cm vysoká. Občas se hadinec používal jako součást čajových směsí určených proti nachlazení horních cest dýchacích, jako diuretikum (látka zvyšující množství vylučované moči) nebo protizánětlivě. při zevním použití.
Jana Dufková

Jana Dufková

Já a moji rodiče jsme chodili do Slešťůvky sekat trávu. Kosilo se ručně podle vláhy i třikrát za rok. Seno jsme potom na trakaři nebo podomácku vyrobenou frézkou vozili domů.
Sylva Helánová

Sylva Helánová

Co se týče Slešťůvky, napíši to jen za sebe a nezaručuji, že ty vzpomínky nejsou zkreslené dětským vnímáním světa.  Asi to bude dost neucelené a mnohdy i bez kontextu, ale jsou to vzpomínky…
Kozlíček kovolesklý Phytoecia caerulescens (Scopoli, 1763)
Kozlíček kovolesklý - jeho výskyt je vázán na teplejších oblasti. Obývá neobhospodařované zahrady, ruderální plochy, náspy, lesostepi i stepi. Za slunných dnů je jeho letová aktivita nejvyšší . Ve Slešťůvce jsou hlavními živnými rostlinami hadinec obecný Echium vulgare a užanka lékařská Cynoglossum officinale, které zde nacházíme ponejvíce na Slunných loukách.
Zběhovec lesní Ajuga genevensis L.
Zběhovec lesní je světlomilná rostlina se širokou ekologickou amplitudou. Lesy, úhory, travnaté meze, stráně, lesní lemy. Ve Slešťůvce je v době květu nepřehlédnutelný zvláště na úbočích podél horní části přístupové stezky ke kapličce a na Slunných loukách.
Užanka lékařská Cynoglossum officinale L.
Užanka lékařská Cynoglossum officinale často roste na druhotných stanovištích, rumištní lokality, okraje polí a komunikací, na náspech apod. Nejčastěji se vyskytuje v termofytiku (oblast s výskytem teplomilných rostlin) Ve Slešťůvce se s ní setkáme na Slunných loukách.
Česnek medvědí Allium ursinum L.
Česnek medvědí ve stinných listnatých lesích vytváří v jarním období dominantní rozsáhlý pokryv - jarní aspekt. Rostliny pod stromy, které využívají sluneční svit pro svůj vývoj v časném jarním období před jejich olistěním řadíme mezi jarní efemeroidy. Rozrůstá se nejčastěji na písčitohlinitých až jílovitých půdách, bohatých na živiny a vodu. Ve Slešťůvce byl v minulosti vysazen uměle a nyní je nacházen ve Stinné nivě a v Olšině. Zvýšený zájem sběračů však potlačuje jeho rozrůstání a je zde nacházen pouze roztroušeně.
Slunéčko východní Harmonia axyridis (Pallas, 1773)
Slunéčko východní žije hlavně na listnatých stromech, keřích a na bylinách či jehličnanech jen příležitostně. Hojné v obcích, parcích, zahradách, často na lípách, kopřivách, peckovinách a keřích.  Živí se mšicemi, merami, červci a dalšími měkkými druhy hmyzu. Požírá též vajíčka různého hmyzu i jiných druhů slunéček, larvy hmyzu, pyl a sladké plody. Má dvě až tři generace ročně, larvy a kukly se vyskytují až do listopadu, ale ty nepřezimují. Zimují pouze dospělí jedinci
Babočka jilmová Nymphalis polychloros (Linnaeus, 1758)

Babočka jilmová Nymphalis polychloros po přezimování motýli vyletují často už v březnu. Až po zimní diapauze dosahují imaga pohlavní dospělosti a páří se. Samci provozují vyčkávací párovací strategii, při níž samci sedí na osluněném místě a startují za prolétajícími samicemi (tzv. “perching”). Vajíčka jsou kladena ve shlucích na osluněné listy živných rostlin (vrby, jilmy, třešně, hrušně, topol osika). Opyluje květy bylin a keřů, časně z jara například vrbu jívu. Jako jeden z prvních motýlů zvěstuje příchod jara. Za slunečného počasí je aktivní už v předjaří při teplotách nad 10 °C.

Okáč bojínkový Melanargia galathea (Linnaeus, 1758)
Okáč bojínkový Melanargia galathea díky svému nezaměnitelnému černobílému zbarvení si jej ve střední Evropě nemůžeme splést s žádným jiným motýlem. Líc křídel je bílý s tmavě hnědou až černou kresbou připomínající šachovnici. Bílá pole jsou od sebe oddělena tmavými žilkami. Stále hojný motýl, druh není ohrožen. V posledních desetiletích jeho početnost klesá, nicméně areál jeho rozšíření se posunuje na sever a do podhůří.