Karel Babíček
Čeleď: Břízovité Betulaceae
Popis: Keř 2–6 (8) m vysoký. Větve v mládí žláznatě chlupaté, později lysé, borka hnědošedá, hladká, s hnědými lenticelami (drobné čočinky nebo též bradavičky umožňující výměnu plynů). Pupeny tupě vejcovité, se zelenými nebo načervenalými, brvitými šupinami. Čepel listů okrouhle obvejčitá až obvejčitá, hrubě dvojitě pilovitá až mělce laločnatá, špičatá, na bázi mělce srdčitá, na líci řídce chlupatá, na rubu zvláště na žilkách pýřitá, s 6–7 páry postranních žilek. Řapík až 2,5 cm dlouhý, v mládí žláznatě chlupatý. Samčí jehnědy úzce válcovité, po 2–4, za květu 4–8 cm dlouhé, květy jednotlivé v úžlabí široce vejčitých, žlutohnědých, pýřitých listenů. Samičí květenství v pupenovitém obalu, semeník dvoupouzdrý, v každém pouzdře s jedním vajíčkem, blizny nitkovité, fialově červené. Oříšky po 1–5, široce vejcovitě kulovité, tupě špičaté, na špičce mírně zploštělé, 1,5–2,0 cm dlouhé, zpočátku žlutavě zelené, po dozrání skořicové hnědé, obal zvonkovitý, otevřený, nepravidelně rozdřípený v široké úkrojky, měkce chlupatý, při bázi žláznatý, zdéli nebo nepatrně delší než oříšek. Semena s tenkým hnědým osemením.
Ekologie: Ve Slešťůvce nacházíme lísku podél přístupové stezky ke kapličce hlavně v její horní části. Zde roste v zápoji hlavně v keřovém pásmu společně ponejvíce s keři trnky, svídy, ptačího zobu a hlohu. Ve Stinné nivě, kolem prameniště a v Cihlářském úvozu nacházíme mohutnější, staré až stromovité formy lísky tvořící husté porosty. Ve Stinné nivě ve svahu na pravé straně toku Slešťůvky dominuje. V ČR je líska obecná poměrně běžně rozšířena. Dožívá se 60–80 let
Význam: V lidovém lékařství se používaly čaje z listů. Obsažené silice, třísloviny, sacharidy a další látky mírně ovlivňují průběh průjmových onemocnění a jsou močopudné. Lískové ořechy obsahují vitamíny skupiny B, bílkoviny a tuky, přisuzuje se jim též antioxidační účinek. Jsou hodnotnou potravinou. V potravinářském průmyslu jsou však ponejvíce využívány plody výnosnějších kultivarů lísky. Plodí hojněji každým druhým až třetím rokem. Dřevo nachází uplatnění u řezbářů a truhlářů. Pařezy silně obrůstají výmlatky, které se používaly ke krmení dobytka, jako palivové dříví nebo i k výrobě košíků, plotů apod. Ektomykorrhiza s řadou hub, specifická je mykorrhiza s druhem Ryzec zahradní Lactarius hortensis .
Ohrožení a stupeň ochrany: Líska obecná není chráněným druhem
Období kvetení: II. – IV. měsíc
Hlavní literární zdroje:
Kovanda M. (1990): Corylus L. – líska. – In: Hejný S., Slavík B., Hrouda L. et Skalický V. (eds), Květena České republiky [The flora of the Czech republic] 2, p. 54–56, Academia, Praha.
Kaplan Z., Danihelka J., Chrtek J jun., Kirschner J., Kubát K., Štech M. et Štěpánek J., (eds) (2019): Klíč ke květeně České republiky [Key to the flora of the Czech republic]. Ed. 2, p. 539, Academia, Praha.
https://pladias.cz/taxon/overview/Corylus%20avellana
http://www.naturabohemica.cz/corylus-avellana/?
https://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%ADska_obecn%C3%A1#mw%E2%80%93head