Čeleď Brutnákovité Boraginaceae
Popis: Dvouleté až vytrvalé byliny. Lodyha přímá, jednoduchá, obvykle 30-90 cm vysoká, pokrytá jednoduchými štětinovitými chlupy nasazenými na bradavkách. Přízemní listy řapíkaté, kopinaté až obkopinaté. Lodyžní listy čárkovité až široce kopinaté, při bázi se zužují, přisedlé, oboustranně štětinovitě chlupaté. Květenství složené z hustých vijanů v úžlabí podlouhle kopinatých listenů. Kališní cípy úzce kopinaté, štětinovitě srstnaté. Koruna modrá, růžová nebo bílá. Korunní cípy kopinaté, tupě laločnaté a na vnější straně chlupaté. Tyčinek je celkem 5 z toho 4 jsou zřetelně delší než korunní trubka. Blizna dvouklaná, na bázi gynecea (plodolist, samičí orgán tvořený pestíky) je prsténčitý útvar vylučující nektar. Tvrdky 3hranné, bradavčité, na hranách zoubkaté.
Ekologie: Příkopy, náspy, rumištní trávníky, výsypky, haldy. Jeho výskyt je často spojen s lidskou činností. Ve Slešťůvce vyrůstá na úbočí kolem horní části přístupové cesty ke kapličce a na Slunných loukách.
Význam: Občas se hadinec používal jako součást čajových směsí určených proti nachlazení horních cest dýchacích, jako diuretikum (látka zvyšující množství vylučované moči) nebo protizánětlivě. při zevním použití. Obsahuje heliotrin a echimin, které řadíme mezi pyrolizidinové alkaloidy a jsou obsaženy ve všech částech rostliny. Údaje o akutní toxicitě nejsou známy, ale i slabá toxicita je zde varováním zvláště při použití v čajových směsích společně s hvězdicovitými bylinami. Zde byly zaznamenány toxické účinky na játra a karcinogenní (rakovinotvorné) účinky. Drsné štětinaté chlupy mohou vyvolat masivní podráždění pokožky. Název hadinec byl spojován s vírou, že pomáhá při hadím uštknutí, což se nepotvrdilo. Medonosná rostlina.
Ohrožení a stupeň ochrany: Rostlina není zákonně chráněna
Období kvetení: V. – IX. měsíc
Hlavní literární zdroje:
Křísa B. (2000): Echium L. –hadinec. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, p. 192–194, Academia, Praha.
Kaplan Z., Danihelka J., Chrtek J jun., Kirschner J., Kubát K., Štech M. et Štěpánek J., (eds) (2019): Klíč ke květeně České republiky [Key to the flora of the Czech republic]. Ed. 2, p. 804-808, Academia, Praha.
Jahodář L. (2018): Rostliny způsobující otravy. Ed. 1, p.59-62, Karolinum, Univerzita Karlova, Praha