Dřín jarní Cornus mas

Od:

Karel Babíček

Čeleď:  Dřínovité Cornaceae

Dřín jarní  Cornus mas  (Linnaeus, 1753)

 Popis:   Dřín jarní nazýván též obecný vytváří keřovitou formu nebo menší stromy dosahující obvykle 2-5 metrů výšky. Květní pupeny jsou kulovité a vyrůstají na krátkých kolcovitých větévkách – brachyblastech. Žluté květenství se objevuje brzy z jara na těchto bezlistých větévkách a snadno kvetoucí dříny na dálku objevíme na svazích mezi dosud neolistěnými ostatními druhy listnáčů. Kulovité květenství vytváří sevřený okolík sestávající se obvykle s 10-30 květů. Čtyři listeny tvoří podpůrný obal. Od svídy je dřín odlišen 4-9 mm dlouhou odstále ochlupenou květní stopkou. Korunní lístky jsou na líci žluté až žlutavě zelené. Tyčinky jsou 1,5 – 3x kratší něž korunní lístky. Semeník je široce obvejčitý.  Na líci světle zelená čepel listů je eliptická, vejčitá nebo i kopinatá k vrcholu zašpičatělá. Plod je elipsovitá peckovice červené barvy.

Ekologie:   Dřín nacházíme na výslunných stráních a na sušších svazích. Zde ve Slešťůvce je součástí společenství mezofilních (rostliny rostoucí na středně vlhkých místech) a xerofilních (suchomilných) dřevin – odborně se toto společenství nazývá Rhammo-Prunetea.

Význam:   Dřínky jsou jedlé plody dřínu. Lze je použít do zavařenin, kompotů, džemů, sirupů apod. Ceněny jsou i pro obsah vitaminu C a dříve se používaly léčebně při zažívacích potížích.

Květy pravděpodobně netvoří nektar, ale jejich pyl je v prvních jarních dnech sbírán včelami. S dřínem se setkáváme též v pěstěných zahradách. Dřevo s červenobílou bělí a hlavně velmi tvrdé červenohnědé až černé jádro bylo dříve vyhledávané pro soustružení – držadla deštníků, tkalcovské člunky, zuby a špice kol, držadla holí a jiné řezbářské výrobky. Podle ústního kontaktu od Radoslava Patočky cituji: „Kdysi jsem se ve Zvolenu bavil o mechanických vlastnostech dřeva dřínu s pedagogem, který učil na bývalé Vysoké škole lesnické a dřevařské. Vzpomínal, že hodně dřínů bylo vydrancováno z důvodu, že silnější kmínky se používaly na výrobu drobných namáhaných součástí v textilním průmyslu (tkalcovské člunky a drobné součásti na kolovraty). Ale nejvíc se dřínové dřevo uplatňovalo v mlýnech vodních i větrných. U mlýnských kol (u náhonů) to byly jakési “palce“ a každý mlynář musel mít zásobu dřínového suchého dřeva na náhradní díly. Vyráběly se z toho taky různé čepy rovněž s využitím ve mlýnech. Dřínové dřevo je nejen tvrdé, ale i houževnaté.“   Dnes vzhledem k zákonné ochraně nelze dřevo dřínu takto využívat.V blízkém okolí Veverské Bítýšky  roste dřín v nejvyšší nadmořské výšce cca 420 m u Lažánek.

Ohrožení a stupeň ochrany:   Dřín je chráněn a zařazen do Červeného seznamu do kategorie C4a tj. mezi taxony (rostlinné druhy) vyžadující pozornost.

 

 

Doba květu

 

 

 

Více na www.pladias.cz   Více na www.botany.cz