Karel Babíček
Brukvovité – Brassicaceae
Česnáček lékařský – Alliaria petiolata (M. Bieb.) Cavara et Grande
Popis: Dvouleté někdy krátce víceleté rostliny. Lodyha přímá obvykle 20–80 cm vysoká, slabě rýhovaná, ve spodní části ochlupena a v horní až lysá. Listy dlouze řapíkaté, přízemní listy s čepelí ledvinitou až okrouhlou s ochlupenými řapíky. Lodyžní listy menší, lysé, vejčité až srdčité, tupě zubaté. Po rozemnutí listů mezi prsty pronikavá česneková vůně. Kališní lístky úzce vejčité, bledě zelené se světlým lemem. Korunní lístky podlouhle obvejčité, bílé. Plodenství šešule.
Ekologie: Ve Slešťůvce poměrně hojně nacházen zvláště v zastíněných vlhčích místech, ruderálních plochách, ve žlebech, pod akáty u kapličky a v okolí prameniště.
Význam: V lidovém léčitelství se používaly čerstvé listy k obkladům na rány, sušené listy sloužily pro přípravu čajů, z čerstvých se též připravovaly tinktury, které sloužily k léčbě plicních a močových infekcí. Žvýkáním čerstvých listů se léčily záněty v ústní dutině nebo paradentóza. Čerstvé listy lze v menším množství pro svoji pikantnost uplatnit při přípravě salátů nebo do tvarohových pomazánek, které obohacují vitaminem C. Při porušení listových pletiv (rozmačkání, krájení) se uvolňují působením enzymu myrosinázy ostře páchnoucí silice s obsahem isothiokyanátu. Tyto silice se vyskytují i u ostatních brukvovitých rostlin a odpuzují zvěř při jejich spásání. Náhled na zdravotní či léčebné účinky jsou nejednotné. U některých byl prokázán genotoxický efekt, byly ověřovány účinky protinádorové, byl prokázán negativní vliv na metabolismus jódu ve štítné žláze – strumigenní efekt (inhibují inkorporaci anorganického jódu do thyroxinových prekursorů a tím negativně působí na tvorbu hormonů ve štítné žláze a způsobují histopatologické změny v této tkáni). Čerstvé silice mohou dráždit pokožku. Česnáček lékařský obsahuje etérické oleje, pektin, beta karoten a mnohé glykosidy.
Ohrožení a stupeň ochrany: Rostlina je v ČR hojně rozšířena. Ve Slešťůvce nejčastěji v zastíněných místech kolem potůčku Slešťůvka a na přilehlých svazích.
Období kvetení: IV. – VI.
Hlavní literární zdroje:
Kirschner J., Sutorý K. (1992): Alliaria Fabr. – česnáček. – In: Hejný S., Slavík B., Kirschner J., Křísa B. (eds), Květena České republiky [The flora of the Czech republic] 3, p. 40–41, Academia, Praha
Kaplan Z., Danihelka J., Chrtek J jun., Kirschner J., Kubát K., Štech M. et Štěpánek J., (eds) (2019): Klíč ke květeně České republiky [Key to the flora of the Czech republic]. Ed. 2, p. 626-634, Academia, Praha