Babočka jilmová Nymphalis polychloros (Linnaeus, 1758)

Babočka jilmová Nymphalis polychloros po přezimování motýli vyletují často už v březnu. Až po zimní diapauze dosahují imaga pohlavní dospělosti a páří se. Samci provozují vyčkávací párovací strategii, při níž samci sedí na osluněném místě a startují za prolétajícími samicemi (tzv. “perching”). Vajíčka jsou kladena ve shlucích na osluněné listy živných rostlin (vrby, jilmy, třešně, hrušně, topol osika). Opyluje květy bylin a keřů, časně z jara například vrbu jívu. Jako jeden z prvních motýlů zvěstuje příchod jara. Za slunečného počasí je aktivní už v předjaří při teplotách nad 10 °C.

Okáč bojínkový Melanargia galathea (Linnaeus, 1758)
Okáč bojínkový Melanargia galathea díky svému nezaměnitelnému černobílému zbarvení si jej ve střední Evropě nemůžeme splést s žádným jiným motýlem. Líc křídel je bílý s tmavě hnědou až černou kresbou připomínající šachovnici. Bílá pole jsou od sebe oddělena tmavými žilkami. Stále hojný motýl, druh není ohrožen. V posledních desetiletích jeho početnost klesá, nicméně areál jeho rozšíření se posunuje na sever a do podhůří.
Okáč poháňkový  Coenonympha pamphilus (Linnaeus, 1758)
Jan Barnet Díky široce rozšířeným živným rostlinám a schopnosti přežívat i na krátkých intenzivně obhospodařovaných trávnících je okáč poháňkový v ČR hojně rozšířený kromě nejvyšších hor. Setkáváme se s ním Slešťůvce na všech osluněných místech nejen na Slunných loukách. Okáč poháňkový není zatím ohroženým druhem v naší přírodě
Babočka bílé C  Nymphalis c-album
Babočka bílé C Nymphalis c-album ve Slešťůvce nalétává nejčastěji na vrby, kvetoucí trnky, bez černý a další kvetoucí rostliny. Často nalétává na břehy Slešťůvky, kde saje vodu z vlhkých bahnitých okrajů. Popisuje se, že neodmítne kvasící ovoce, výkaly i mršiny. Jako živné rostliny zde využívá kopřivu, srstku angrešt a lísku. Samci v době páření předvádějí párovací vyčkávací strategii, kdy s roztaženými křídly setrvávají delší dobu na zemi nebo na větvičkách keřů a stromů.